REKONSTRUKCE ELEKTRICKÝCH PODNIKŮ

projektové práce: 2010-2019
2018-0

Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze Holešovicích byla ve své době nejmodernější kancelářskou budovou v Evropě. Architektonickou soutěž na tuto stavbu tehdy vyhráli architekti Adolf Beneš a Josef Kříž. Se stavbou se začalo v roce 1930. Budova má hlavní půdorys do písmene T, přičemž její ústřední částí je monumentální, padesáti metrová hlavní loď obklopená galeriemi 6 podlaží. 

seznam lidí, kteří spolupracovali na projektu

 

Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze Holešovicích byla ve své době nejmodernější kancelářskou budovou v Evropě. Architektonickou soutěž na tuto stavbu tehdy vyhráli architekti Adolf Beneš a Josef Kříž. Se stavbou se začalo v roce 1930. Budova má hlavní půdorys do písmene T, přičemž její ústřední částí je monumentální, padesáti metrová hlavní loď obklopená galeriemi 6 podlaží. Mohla být ovšem díky rozebíratelné konstrukci nejvyššího patra ještě o dvě podlaží navýšena. Do provozu byla uvedena roku 1935 a dnes je památkově chráněným objektem s řadou unikátních technických řešení. Mezi ně patří i dva původní páternostery na okrajích hlavního schodiště. Podlaží spojuje také nákladní výtah s nosností 15 tun, uřčený pro nákladní automobily, který tehdy neměl obdoby. Důležitost Elektrických podniků byla dokonce taková, že za druhé světové války byly natřeny na černo, aby je přehlédli piloti bombardérů.

Cílem projektu je prezentovat signifikantní části budovy v jejich autentické rekonstrukci a celý objekt pak jako moderní, i dnes plně funkční administrativní budovu poskytující nadstandardní inspirativní prostory nejen pro práci. Jádro tvoří kancelářská část s těžištěm v pětipatrové lodi centrální dvorany lemované galeriemi po obvodu. Dispozičně uzavřené jádro je směrem do křídel budovy a nahoru rozvolňováno do otevřenějších dispozic, které jsou s hlavní halou radiálně propojeny osami původních chodbových traktů.

Předmětem obnovy a nového využití jsou ale i navazující prostory, velký sál, někdejší výstavní galerie – elektrárenská dvorana, impozantní prostory prvorepublikové lístkárny, polikliniky, obchodní jednotky na prstenci přízemí s přímou vazbou na exterier a samozřejmě také přilehlé plochy, kterým bude navrácen tradiční vzhled doplněný moderním detailem parteru.

 

Velká pozornost byla věnována rekonstrukci obvodových plášťů a to zejména proto, že ty původní byly nevratně poškozeny v důsledku událostí 2. světové války a bylo třeba přistoupit k jejich sejmutí. Tím byl nastartován několik let trvající proces hledání metod obnovy podepřený rozsáhlými stavebními a stavebně-historickými průzkumy. Ten prokázal, že lehkou rukou konstruovaný objekt plný jednoduchých, často až industriálních detailů byl na jedné straně v řadě ohledů nadčasový, na druhé straně ale vyžaduje zásadní zásahy na úrovni statiky základové spáry, řešení tepelně-technických problémů a techniky vnitřního prostředí. To vše na neuvěřitelně rozsáhlé ploše paláce s památkovou ochranou. Důležitým úkolem proto nebylo jen najít řešení jednotlivého detailu nebo dílčí části, ale současně postup, který bude možné aplikovat opakovaně, na plochách mnoha tisíc metrů čtverečních (pro představu jen vlastní plocha keramických obkladů čítá vice než 6.000 m2).

Rekonstrukce objektu byla zahájena na jaře roku 2018 rozsáhlou sanací základových patek pod celým půdorysem. Na tuto zdlouhavou a technicky náročnou činnost pak navázaly hlavní statické úpravy, teprve poté bylo možné zahájit vlastní stavební práce spojené s obnovou a přestavbou. Ty byly spuštěny na podzim roku 2018 a budou probíhat přibližně dva roky.

 

Kromě stavebních firem se na projektu podílí několik skupin restaurátorů a expertních kanceláří, práce jsou trvale monitorovány a konzultovány s pracovišti památkové ochrany. Rekonstrukci a přestavbu paláce Elektrických podniků lze s jistotou označit za jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy. Je průlomová mimo jiné rozsahem stavební intervence, zapojením odborných skupin různých oborů a téměř laboratorním hledáním konečného řešení. V tomto ohledu přináší obohacení poznatků o meziválečné architektuře i možnostech při její obnově. Věříme, že odborná i laická veřejnost tuto zodpovědnou snahu v dohledné době spatří a ocení.

cz | en